Puťáček pro domškoláky

středy/ Vrchlabí

Pravidelné jednodenní putování přírodou.


Děti se mohou přidat i jednorázově kteroukoliv středu, jak mají náladu.

Pojďte s námi putovat, usadit se na louce, u potůčku či jezírka. Užíváme sluníčka, přírody, vždy máme k ruce různé nástroje, nožíky, dalekohled, pilky, síťky, bavlnky. Lezeme, mácháme se v potůčku, tvoříme, povídáme, blbneme.


Kdy: od 10.9.2025 každou STŘEDU, 10:00 - 17:00, sraz Vrchlabí náplavka nebo je možné se domluvit na svozu dětí cestou na putování. 

Cena: 800,-/dítě/den
Částka zahrnuje tvořící materiál, pomůcky, dopravu autem. 

Obědy účtuji zvlášť: 75,-/porce

Maximální počet dětí ve skupince je šest.

Pobýváme venku, dokud to počasí dovolí. V zimně volně přecházíme do Polopuťáčku, kdy půl dne tvoříme a půl dne užíváme zimní radovánky a zimní krajinu. 

Přihlašujte se na detivpoho@gmail.com nebo na tel. čísle 777 584 150

Prosím, přihlašujte se vždy do předchozí neděle, ať vše dobře přichystám.


Co vše Puťáček obnáší, co se na něm děje a co mohou děti očekávat? 

Putujeme nebo honíme kilometry? 

My putujeme. Putujeme krajinou, zastavíme se tam, kde nás to zastaví, přeběhneme tam, kde nás to vede běžet. Nejde o ušlapané kilometry, ale o radostný a kvalitní čas venku, v přírodě. 

Součástí putování je vždy několik stanovišť, kdy se na nějakém pěkném místě usadíme a přebýváme tam. Děti svačí, stavějí si bunkry, vymýšlejí cokoliv, k čemu je okolí podněcuje. Prostě se jen tak rozutečou a užívají si pospolu venku. 

Někdo si v pauze tvoří, kreslí, povídáme. Je to na každém a vše je možné. 

Volnost?

Hlavní záměr tohoto prostoru venku je poskytnout dětem volnost. Kde může vznikat přesně to, co každému ladí, co je mu v danou chvíli příjemné. Někdo si tvoří, někdo lítá po louce, někoho zrovna zaujal brouček nebo honí motýla. 

Nikdy nevím, které místo po cestě děti zaujme, kde se zastavíme. Mám jen trasu a představu o zastávkách. Ostatní se děje až v daný den dle nás všech. 

Kde to vlastně jsme? 

Ráda dětem ukazuji, kde a kudy putujeme. Ráda je seznamuji s místními názvy kopců a potůčků. Vše se ale odvíjí mimochodem, z mého zájmu, který pak zaujme i děti. 

Tvořící nabídky?

Děti mají na každém puťáčku možnosti tvořit. Vždy je s nabídkou seznámím a mohou se do toho kdykoliv pustit. Činnosti se věnují, jak dlouho chtějí, klidně si mohou zase odskočit a dodělat vše třeba až na další zastávce. Jak se jim chce, jak je to těší. 

Někdy ani nabídky nevyužijí, protože si vymyslely daleko lepší zábavu s kamarády. Nebo našly nějaké obr zajímavé místo a mají plné ruce práce ho prozkoumávat. Proto neříkám, že na puˇťáčku tvoříme, ale že poskytuji tvořící nabídku a je na dětech, zda mají chuť si tvořit či zrovna ne. 

Co dalšího mají děti k dispozici?

Někdy vezmeme hamaky, děti mají k dispozici kapesní mikroskop, dalekohled, nožíky Opinel, pilku a další obráběcí nástroje. Když jdeme kolem vody, bereme síťky. Děti si také rády hrají s vysílačkami, které jsou součástí balíčku. Putují pak odvážně lesem a navzájem se informují, co objevily a kudy jdou. 

A co technologie? 

Ráda pracuji s mobilními aplikacemi jako jsou mapy.cz, Chat GPT, Google Lens, atlasy, a další. Na Puťáčky nosím k tomu určený Puťáčkový mobil, kde jsou pouze tyto vzdělávací aplikace a když je příležitost, ukazuji dětem jejich využití. 

Vzděláváme se? 

Na Puťáčku se přirozeně vždy něco dovídáme. Děti objeví zajímavého broučka, obří housenku, motýla. Jakmile pozornost dětí k něčemu takovému sklouzne a zajímají se, přichází ona příležitost "vzdělávání". Najdeme jméno, nebo dohledáme cokoliv je třeba. 

Například jsme jednou potkali jeskyňku, a tak jsme se dozvěděli o speleologii. Děti, které chodí pravidelně, mají skicáček, kam si samy mohou pro ně zajímavé věci zakreslit, popsat. 

Máme také s dětmi společnou whatsapp skupinku, kam jim vždy po Puťáčku shrnu, co jsme potkali a doporučím, co si tam mohou ve svém volnu zaznamenat, nakreslit, chtějí-li. Skicáček jim slouží jako materiál pro přezkušitele. 

Někdy také dětem do skicáčku vytisknu obrázek broučka nebo čehokoliv, s čím jsme se potkali. A tak pomalu získáváme znalosti o přírodě, tak nějak přirozeně. Učíme se o věcech, které jsou opravdu kolem nás a setkáme se s nimi. 

Vzdělávání tedy není primární záměr Puťáčku. Nečekejte žádné systematické strategické vzdělávání. Puťáček je živý, přináší nám sám nabídky, které rádi s dětmi zkoumáme a poznáváme vše, co nám zkříží samo cestu. A že toho je. 

Proč může být na Puťáčku maximálně šest dětí? 

Mám ráda kvalitní interakce, ráda stíhám s dětmi udržovat kontakt, když mě potřebují. Mám zkušenost, že sedm dětí na jednoho člověka je pro mě maximum, abych se cítila, že jsme všichni v poho, že jsem tam opravdu pro všechny děti. 

V malé skupince mají děti možnost se v klidu poznávat, energie se krásně přelévá. Zároveň tvoříme vždy celek, který se v čase proměňuje dle nálady jeho členů. Nikdo nemusí bojovat o své místo, o pozornost. Zároveň i já mám možnost být s tímto celkem stále v kontaktu, mám přehled, co se děje, kde kdo je. Mám to tak ráda, vyhovují mě komorní skupinky, baví mě, když mají děti klid a dostatek prostoru se poznávat a užívat si vše po svém. 

Často se potřebujeme přemístit kousek za Vrchlabí, abychom mohli objevovat všechna krásná místa, která tu na nás čekají. A náš WV Touran je sedmimístný, tedy řidič a šest děti. Což jen krásně zapadá. 

Špinavé dítě, šťastné dítě? Hranice?

Tady to platí dvojnásob. Hlavně s tou špínou. Děti nechávám zkoumat a lítat, a tak někdy přijdeme docela špinaví, nebo mokří. Děti si tak osahávají, že ledasco nepotřebuje paniku, že i v mokrých botkách se dá dojít zpět, a tak podobně. Když je jim teplo, samy se svlékají, když je jim zima, tak se zase navlečou. 

Když mají chuť jít bosky do potůčku, je to na nich, ne na ročním období a počasí. Mají moji plnou důvěru. Já si hlídám své. Když je něco moc, tak to za sebe řeknu a dám do prostoru. Ale to se stává zřídka kdy. 

Nicméně také mám svoje hranice a s dětmi to komunikuji tak, jak to vnímám. Mám strach, je to můj strach a tak to také komunikuji. Mám doporučení, že když udělají to a to, možná to bude tak a tak, je to jen moje doporučení, moje zkušenost a informace, kterou v tu chvíli nutně potřebuji sdílet. 

Jak řešíme obědy venku? 

Obědy nejsou součástí ceny a účtuji je zvlášť. Přípravu obědů vnímám jako hezkou a zážitkovou součást Putáčku. Obědy někdy zajišťuji na plynovém outdoorovém vařiči, ve většině případů ale děláme oheň na místech k tomu určených. 

Na ohni si pak něco opečeme, nebo ohřejeme již připravené jídlo. Stále nám přibývají další a další gastro možnosti. K obědu míváme buřty, párek v rohlíku, krůtí s bramborem, grilovaný hermelín, kvalitní omáčky od firmy Express Menu či jiné doma připravené jídlo. 

Děti si stolování v přírodě moc užívají. Dokonce si rády vyřezávají dřevěné příbory a vymýšlí různé způsoby servírování. 

Zřídka je také možné najíst se po cestě i v nějakém gastro zařízení. Někdy oběd vzhledem k terénu nebo počasí nezajistím, pak si děti nosí svoji obědovou krabičku z domu. 

Za zajištěné obědy účtuji 75,-. Obědy v gastro zařízení předem hlásím a děti si hradí samy, nebo uhradím hromadně a vyúčtuji dle ceníku zařízení. 

Přihlašujte se na detivpoho@gmail.com nebo na tel. čísle 777 584 150

Prosím, přihlašujte se vždy do předchozí neděle, ať vše dobře přichystám.

Těším se na společné putování a spočívání venku. Na pohodu.